Lomy                                                                                                                                  Těžba obecně zanechává velmi znatelné stopy v krajině a u těžby kamene toto platí dvojnásob. V ČR se téměř po celém území vyskytuje velké množství lomů, ať už opuštěných, nebo stále těžených.

Vnímání těchto lokalit se poslední dobou mění a lomy už nejsou brány pouze jako jizvy krajiny. Za určitých okolností, pokud nezničí nějakou přírodně nebo historicky cennou lokalitu nebo krajinný ráz, mohou být i přínosem. Mnoho studií dokázalo, že po ukončení těžby mohou sloužit jako refugia pro některé rostliny i živočichy, kteří v dnešní intenzivně obhospodařované krajině nejsou schopni přežít.         

Výzkumem sukcese basaltových lomů v Českém Středohoří se zabýval zejména Jan Novák spolu s Karlem Prachem (viz záložka Publikace: Novák, Prach 2003, 2010), moravskými vápencovými lomy Lubomír Tichý a lomy Českého Krasu Alena Bartošová.

O průběhu sukcese a ekologické obnově na většině těchto stanovišť je souhrnně pojednáno v následujících pracích uvedených v seznamu publikací: Prach et al. (2008, 2011, 2013) a Řehounek et al. (2010). Další informace lze nalézt i ve sborníku Jongepierová et al. (2012) a v populárně-naučném seriálu v časopise Živa (Prach et al. 2009).