Květnaté pásy

Květnaté pásy - 3.rok, StromovkaV minulosti byla kulturní krajina tvořena pestrou mozaikou složenou z nejrůznějších typů stanovišť, avšak vlivem velkoplošného a intenzivního hospodaření tato jemnozrnnější struktura ze současné krajiny téměř vymizela. Tyto změny postihují nejen ohrožené druhy, ale i druhy v minulosti relativně běžné. V řadě evropských zemí včetně České republiky se proto objevují snahy o zvýšení druhové rozmanitosti jak v zemědělské krajině (Jongepierová & Poková 2006; Kiehl et al. 2014; Kirmer et al. 2015), tak i na různých člověkem vytvořených místech, např. okrajích silnic a dálnic, okolí staveb (Nordbakken et al. 2010; Conrad & Tischew 2011; Fischer et al. 2013), či v městské zeleni. Jedním ze způsobů, jak toho docílit, může být i vytváření květnatých pásů. Kromě estetického hlediska zvyšují tyto druhově bohaté pásy také diverzitu motýlů a jiného hmyzu, kterým mohou poskytnout náhradní stanoviště.

Osevní směsi mohou být dvojího typu: (i) druhově chudé (komerční) směsi tvořené převážně travami, které slouží zejména k rychlému zapojení porostu, např. na dálničních náspech a dalších místech, kde hrozí eroze (Kirmer et al. 2012); (ii) druhově bohaté směsi, kde je značné zastoupení bylin (Jongepierová & Poková 2006; Kiehl et al. 2014). Důležité však je, aby vysévané druhy byly nejen stanovištně, ale i geograficky původní (regionální typy rostlin) (Jongepierová & Poková 2006; Kiehl et al. 2014). Zejména druhá podmínka je ovšem velmi obtížně zajistitelná, konkrétně v České republice je realizovatelná pouze v oblasti Bílých Karpat (viz Oblast zájmu „Obnova květnatých luk“) a v Moravském krasu. Směsi složené z původních druhů rostlin totiž dosahují vyšších pokryvností a také déle přežívají než druhy z komerčních směsí, zejména na místech s nepříznivými podmínkami prostředí.

Ve spolupráci s kolegy z Hochschule Anhalt v Německu jsme navrhli druhově bohatou směs a v roce 2016 jsme založily modelové květnaté pásy v Českých Budějovicích. Sestavené směsi zohledňují různé typy substrátu, míru vlhkosti stanoviště či jeho oslunění. V navržených směsích používáme pouze byliny, nikoliv trávy, které pronikají do květnatých pásů samovolně. Květnaté pásy by měly být trvalé, kvetou celou vegetační sezónu (cca od dubna do září) a potřebují co nejméně následné údržby s výjimkou pravidelného sekání. Posečenou biomasu je nutné odstraňovat, aby se zamezilo kumulaci živin v půdě a expanzi konkurenčně silných druhů (Kirmer et al. 2015). Z hlediska bezobratlých živočichů, zejména motýlů, je pak žádoucí nechat část porostu (cca do 10 % plochy) neposečenou do dalšího roku. Pro více informací o zakládání druhově pestrých květnatých pásů je možné nahlédnout do nové metodiky GUIDELINES TO ESTABLISH FLOWER-RICH STRUCTURES IN URBAN AND RURAL AREAS (ke stažení zde).

Modelové květnaté pásy

Na podzim 2016 jsme založili několik květnatých pásů v kampusu Biologického centra AV ČR a v městském parku Stromovka v Českých Budějovicích. Osivo pro založení pásů jsme zakoupili u firmy Rieger-Hofmann GmbH. z Německa. Ti mají totiž vytvořenou síť farem pro každý z regionů Německa. My jsme si nechali směs namíchat z farem nejblíže českým hranicím. Jedná se o pilotní pokus, kde zkoušíme květnaté směsi pro dva typy stanovišť (suché, osluněné a vlhčí, stinné). Jako kontrolní plochy slouží okolní trávníky, oseté standardní komerční travní směsí, vždy jedna poblíž každého květnatého pásu. Pomocí opakovaných vegetačních snímků (soupis všech druhů vyšších rostlin na dané ploše a odhad jejich pokryvností, odhad pokryvnosti jednotlivých rostlinných pater, třikrát během sezóny) a entomologického průzkumu (padací pasti, žluté misky, smýkání) vybraných skupin (vosy a včely, motýli, brouci) zachycujeme druhovou bohatost vybraných indikačních skupin, ale i změny během vegetační sezóny. Toto sledování založených experimentálních ploch nám umožňuje získat přehled o tom, jaké druhy rostlin jsou schopné úspěšně se na nově vytvořených typech stanovišť v urbánní krajině uchytit, a poskytuje nám informace o spektru bezobratlých živočichů využívajících květnaté pásy.

Z prvních výsledků sledování vyplývá, že již dva roky po založení zde rostlo 90% vysetých bylin a množství žahadlových blanokřídlých či motýlů, které jsme zvolili jako indikační skupiny, se zvýšilo až pětkrát v porovnání s intenzivně sečeným okolím. Mezi nejúspěšnější rostlinné druhy patří řebříček obecný (Achillea millefolium), rmen barvířský (Anthemis tinctoria), chrpa modrá (Centaurea cyanus) a divizna knotovitá (Verbascum lychnitis).

Biologické centrum: 2.rokKvětnaté pásy - 3.rokLenka a Klára zakládají květnaté pásyNarušení drnů: příprava pro výsevSledování pásů: 1.rok po založeníSměs a drcená kukuřice pro lepší výsevStromovka: 2.rokVýsev směsi na podzim (Biologické centrum)Zakládání (Stromovka)Biologické centrum: 2.rok