Experimentální plochy na obnovu suchých trávníků na ostrově uprostřed jezera pískovny Cep II byly i letos přepasené malým stádem oveček. Letos jsme jich na ostrov pustili více a téměř o měsíc dřív než loni. Štírovník růžkatý, který začal expandovat z některých ploch, a třtina křovištní totiž ovečkám moc nechutnají, a proto bylo třeba, aby je spásly ještě mladé a šťavnaté. A že se pasení povedlo, je jisté - na ostrově nezůstalo nic ušetřeno. Dokonce i borovičky jsou bez jehličí, místy i bez kůry! Teď si teprve dovedeme představit pravý význam termínu "pastevní tlak". Za přepasení ostrova moc děkujeme nejen samotným managementovým aktérkám, ale hlavně Alče Bartošové, naší veselé pastýřce :) ! Díky patří i zaměstnancům provozovny - panu Blafkovi a panu remorkérníkovi, který hladce ovce převezl na i z ostrova!




Často drobnými změnami v přístupu k péči o městskou zeleň lze prospět mnoha druhům živočichů i rostlin a vytvořit tak zajímavé enklávy plné života tam, kde by to možná ani nikdo nečekal. Seminář bude věnován tématům jako je péče o městské trávníky (aby pěkně kvetly a co nejvíce žily), vytváření tůněk (ale i písečných dun) v městském prostředí, butterfly gardening ("motýlí zahradničení") apod. Lektoři se vám budou snažit zprostředkovat aktuální trendy a dobré nápady z ČR i ze světa. Součástí semináře budou také praktické ukázky - příklady dobré praxe realizované na pozemcích PřF JU a BC AV ČR (různým způsobem vytvořené tůňky, sečené trávníky, písečná duna, výsadby apod.). Pozvánku si můžete stáhnout
Zajímavé příspěvky k tématu ekologie obnovy naleznete v prvním letošním čísle časopisu Fórum ochrany přírody. Tentokráte je totiž hlavním tématem NOVÁ DIVOČINA a její cenná společenstva organismů. Přečtete si o významu řízených disturbancí a ponechání alespoň části post-těžebních prostorů spontánním přírodním procesům...odkaz na časopis je 
V dnešním tisku si můžete přečíst, jak to chodí na pískovně Marokánka v Královehradeckém kraji. Po ukončení těžby se počítá spíše jen s lesnickými rekultivacemi, jak je běžné v naší zemi. Ale jsou snahy to změnit a zdá se že úspěšné. Velkým překvapením pro nás je, že v článku redaktor uvádí jako příklad dobré praxe naši "terénní laboratoř" Cep II, cituji: "Kudlanka by mohla být zachráněná, kdyby si hradečtí těžaři vzali za vzor rekultivaci pískovny Cep II na Třeboňsku, kam se na citlivě připravené tůně, písčiny nebo suché trávníky přijíždějí podívat přírodovědci z celého světa." Odkaz na celé znění článku je 