Začátek června jsme tradičně strávili snímkováním trvalých ploch na Vátých píscích u Bzence. Letos se jednalo již o osmou sezónu sledování průběhu obnovy pískomilné vegetace na plochách, kde byla odstraněna svrchní vrstvy půdy spolu s expanzní třtinou křovištní. Díky tomuto zásahu se na plochy navrátily vzácné pískomilné druhy rostlin.
Ambice naší skupiny však již dávno přesáhly hranice vědy - na Vojšických loukách, které obnovila Ivana Jongepierová zatravněním reginální směsí semen, jsme se pokusili o zapsání do Guinnessovy knihy rekordů za největší účast botaniků při pořizování jednoho vegetačního snímku. Zatím čekáme na rozhodnutí odborné komise, zda se nám tento pokus povedl :-)
Obrovský dík za pomoc v terénu a pohostinnost patří jako již tradičně Ivaně a Karlovi.
Květnaté pásy v městském parku Stromovka jsou posečené. Tedy vlastně jen částečně. Tentokrát jsme k jejich údržbě přistoupili jinak a zvolili jsme mozaikovou seč. To proto, aby zase za několik týdnů vykvetly a také aby pásy nezačaly zarůstat travami, které by vytlačily vyseté druhy bylin. Až tedy odkvetou aktuálně kvetoucí části pásů, začnou kvést části posekané, a pásy tak budou dělat radost lidem i hmyzu nepřetržitě.
Monitorování vlivu pastvy velkých býložravců na vývoj vegetace pokračuje i letos. Nově máme založené další pokusné plochy na Josefovských loukách u Jaroměře. Klára popisuje, jaké to bylo úžasné dobrodružství: "Vůbec jsme nezmokli a zažili nádherný slunný den, brodění se zatopeným ostřicovým porostem i zapadání do bahna v rákosině, prodírání se lesem a dokonce i krásnou mokřadní louku. A samozřejmě koně!"
Neleníme a vegetačním snímkováním květnatých pásů tradičně rozjíždíme sezónu. Tentokrát se do snímkování v městském parku Stromovka zapojila téměř celá skupina, takže nám to šlo hezky od ruky. Pásy ještě nebyly zcela v optimu, i přes to vypadaly pěkně. Věříme, že dělají radost nejen nám, ale i návštěvníkům Stromovky.
Nedá se nic dělat, museli jsme vyrazit do terénu. Ale dodrželi jsme všechna nařízení - roušky, rozestupy a dezinfekce (a to nejen zvnějšku)! I přes zimu a sníh nám bylo krásně. Rašeliniště Soumarský most vždycky překvapí něčím pěkným. Tentokrát třeba odumírajícími historickými výsadbami smrku, coby pokusu o lesnickou rekultivaci, v důsledku opětovně zvýšené hladiny spodní vody. 
