Jeden z posledních terénních výjezdů letošní sezóny směřoval již tradičně na pískovnu Cep II - konkrétně na "Ostrůvek" a "Šachovnici", kde máme založené trvalé plochy pro sledování obnnovy suchých trávníků pomocí přenosu biomasy. Ostrůvek byl letos po pěti letech nepasený, a tak se třtina křovištní na některých plochách začala zase šířit. Stejně tak výrazně povyrostly dřeviny. Naproti tomu štírovník růžkatý celkem překvapivě výrazně ustoupil i bez pasení. Řada ploch, zejména těch s přenesenou biomasou z písečného přesypu, vypadá pořád velmi pěkně, a jednoznačně na nich převažují cílové druhy.
Podobně to bylo i na šachovnici, kde se zdá, že typ substrátu (jíl vs. písek) nehraje velkou roli. Důležité je, zda byla na plochu přenesena biomasa nebo ne. I malé množství biomasy dokáže velmi dobře nasměrovat sukcesi k cílovemu stavu, tedy suchým trávníkům. Pokud se ale na plochu dostane organika, sukcese začne směřovat k užívnějším porostům a výrazněji se také uplatní dřeviny.
Na konci srpna jsme vyrazili do Jáchymova, kde jsme osnímkovali známé výsypky po těžbě uranu. Díky spolupráci s archeologem Michalem Preuszem máme časovou dataci lokalit, a povedlo se nám tak sestavit další sérii do naší 
Vegetační sezóna pokračuje a my jsme se v posledních dnech podívali opět do Milovic - bývalého vojenského výcvikového prostoru, kde se nyní pasou stáda zubrů, exmoorů a praturů. Tentokrát jsme mapovali vegetaci prachových koupališť, která vznikají díky komfortnímu chování zvířat. Dochází zde k narušení drnu a uvolnění místa pro kolonizaci novými rostlinnými druhy. Navíc, představte si, kolik asi nových semínek vypadne z roztomilého zubřátka při prachových hrátkách v koupališti... spousta!
Naše "terénní laboratoř" v pískovně Cep II vznikla na podzim roku 2012 díky spolupráci těžařů, přírodovědců a Správy CHKO Třeboňsko. Od roku 2013 jsme pravidelně každý rok monitorovali vývoj vegetace na plochách s různým sklonem, různou modelací terénu a také plochách lesnicky rekultivovaných. Ve spolupráci s entomology probíhal i monitoring vybraných skupin hmyzu. Pozornost naší skupiny se ale aktuálně přesouvá k projektům týkajícím se vlivu pastvy velkých býložravců na vegetaci a městské ekologie (zejména květnatých pásů). Po šesti letech intenzivního monitorování proto vloni a letos proběhlo snímkování jen na plochách, které byly původně projektovány jako mělce, či periodicky zaplavované, ale kvůli poklesu vody v těžebním jezeře se z nich krátce po vybudování staly plochy suché. Vývoj vegetace v naší "terénní laboratoři" však budeme sledovat i nadále, od teď ale už v delších časových odstupech.
Karel Prach vydal společně se svým kolegou Lawrencem R. Walkerem knihu Comparative Plant Succession among Terrestrial Biomes of the World. Jedná se o ucelené shrnutí jeho dlouholetého výzkumu sukcese. Blíže Karel knihu představuje 