Tři členové naší restaurační skupiny prezentovali výsledky našeho výzkumu na evropské konferenci Společnosti pro ekologickou obnovu v Reykjaviku (Island) ve dnech 9-13 září. Klára Řehounková mluvila o využití spontánní sukcese při obnově psamofytních trávníků. Anna Müllerová se zaměřila na sukcesi vodní a mokřadní vegetace. Karel Prach pak shrnul úspěšnost pasivní obnovy napříč Evropou. Konference se zúčastnili také dva externí členové naší restaurační skupiny. Ivana Jongepierová poukázala na problémy spojené s využíváním regionálních směsí semen a Ondřej Mudrák prezentoval metodu na určení úspěšných druhů rostlin s vysokým kolonizačním potenciálem na základě jejich vlastností. Během konferenční exkurze měli všichni možnost vidět některé zajímavé restaurační projekty.
Květnaté pásy v univerzitním kampusu a v městkém parku Stromovka stále kvetou a lákají tak nejen pozornost kolemjdoucích, ale také značné množství hmyzu. Více si o pásech můžete přečíst v 
Minulý týden jsme společně s externím členem naší skupiny, Lubošem Tichým, založili trvalé plochy pro sledování vlivu pastvy divokých koní na dvou lokalitách v Podyjí - na Mašovické střelnici a Havranickém vřesovišti. Zajímá nás, zda pastva napomůže obnově degradovaných porostů zpět na suché trávníky a omezí šíření keřů. Koníci už na lokality dorazili a nám nezbývá než čekat, jak se s vegetací popasují.
Letos se už počtvrté pásly ovečky naší kolegyně Alči Bartošové na Ostrůvku na Cepu II. Jako obvykle měly za úkol spást co nejvíce štírovníku růžkatého a třtiny křovištní, které se na experimentálních plochách na obnovu suchých trávníků začaly nebezpečně rozrůstat. Ovečky strávily na ostrůvku necelých 6 dní - od středy 23. května do pondělí 28. května. A že se ovečky opravdu činily, se můžete přesvědčit na poslední fotografii. Alče a ovečkám znovu děkujeme!
Náš student, Michal Slaba, včera obhájil svou bakalářskou práci na téma Využití mapování biotopů pro stanovení ochranářského potenciálu těžeben: vegetační pohled s hodnocením výborně. Ve své práci Michal zjistil, že je možné vytipovat potenciálně cennou těžebnu pouze na základě znalosti kvality biotopů do 1 kilometru v jejím okolí. Důležitější než rozloha cenných biotopů se pak ukázala jejich vzdálenost od okraje těžebny. Pro použití v praxi však Michal doporučuje, aby tato informace, získaná čistě z mapových podkladů, byla ještě ověřena terénním šetřením.