Pracovní skupina ekologie obnovy

Spřátelená neziskovka Calla spouští nový specializovaný web „Příroda ve městě“. Představí na něm nápady, jak jednoduše podpořit běžné i ohrožené druhy v městském prostředí. Nový web vychází ze semináře, který spolu s naší pracovní skupinou a Biologickým centrem uspořádala v květnu tohoto roku. Obsahuje mimo jiné i prezentace ze zmíněného semináře. Právě v areálu univerzity a Biologického centra lze najít inspiraci pro změnu přístupu k městské zeleni – květnaté trávníky, tůňky s žábami a čolky, hmyzí hotely, nové výsadby původních keřů a krajových odrůd ovocných dřevin, nebo dokonce umělou písečnou dunu se vzácnými rostlinami.

Nový web „Příroda ve městě“ si můžete prohlédnout zde.

Se svou diplomovou prací uspěla naše, nyní již bývalá, studentka Lída Vlková v rámci 6. ročníku soutěže projektů a vysokoškolských prací na ochranu životního prostředí „Jihočeská ratolest“ (viz tisková zpráva zde). Získala první místo v kategorii vymezené pro bakalářské a diplomové práce. Lída se ve své studii věnuje obnově vytěženého rašeliniště Soumarský most v Národním parku Šumava, které bylo silně narušeno těžbou rašeliny. Sledovala uchycování dvou typických rašeliništních druhů klikvy bahenní a kyhanky sivolisté. Lído gratulujeme a máme radost!

V téže soutěži, ale v jiné kategorii, jsme jakožto partneři nevládní organizace Calla uspěli s projektem na beznákladové udržování otevřených písčin. Originální projekt neváhá zapojit do služeb ochrany přírody širokou veřejnost a využívá geocachingu, čili hledání kešek, nejen k ukazování krásných a zajímavých míst, ale i k přímé ochraně přírodovědně cenných lokalit. Opuštěné pískovny a jiné těžební prostory poskytují útočiště celé řadě ohrožených druhů, potřebují však stálé narušování povrchu, aby nezarostly. Proto byly v sedmi jihočeských pískovnách instalovány kešky a současně je sledován vliv sešlapu na výskyt rostlin a živočichů. Více se můžete dozvědět na tomto odkaze.

Rádi bychom rozšířili naše řady a do týmu přibrali nové tváře! Témat bakalářských i magisterských prací je dostatek, stačí si jen vybrat! Výhodou naší práce je, že výsledky bádání jsou převáděny rovnou do praxe, nebo slouží jako významné vodítko pro navrhování praktických výstupů. Pro příležitost seznámení studentů prvních ročníků PřF s naší prací jsme si nechali vyrobit krásný plakát - tímto děkujeme Petře (Konvalinkové) Pospíšilové! Zdobil zasedací místnost na katedře botaniky na večírku pro prváky (24.10.2016) a v následujících dnech bude zdobit i prostory v budově B.

Velmi aktuální téma pro bak. či diplomovou práci je téma květnatých pásů - letos na podzim čerstvě založených v parku Stromovka a v areálu Biologického centra. Najde se mezi studenty někdo, koho by toto téma zaujalo? Pokud ano, neváhejte napsat na kontakty uvedené níže. Letáček ke stažení zde.

Kontakty: Klára Řehounková, Kamila Vítovcová, Lenka Šebelíková

Bláto na našich holínkách ještě neoschnulo - tak čerstvá tato novinka je. Ve spolupráci s magistrátem města České Budějovice jsme založili tři květnaté pásy v městském parku Stromovka. Sestavili jsme směsi z původních lučních druhů, ušité na míru vlhkostním a půdním podmínkám v parku. Semínka dodala německá firma Rieger-Hofmann GmbH (pěstuje a připravuje regionální směsi dle systému jednotlivých regionů v Německu s přesahem do ČR). Správce parku a jeho zaměstnaci nám perfektně připravili pásy a my jsme je 17.10.2016 oseli. Protože množství semínek vyseté na 1m je velmi malé, je potřeba přidat drcenou kukuřici, která poslouží k rovnoměrnému výsevu, ale zároveň nijak neovlivní klíčení. Teď bychom potřebovali, aby bylo ještě pár týdnů hezky, ale zároveň, aby semínka zůstala tam, kde jsou, a nestaly se potravou místních opeřenců. Příští rok v sezóně se kvetoucí aspekt ještě nejspíš neprojeví naplno, ve směsi jsou samé vytrvalé byliny, ale v létě 2018 se snad budeme těšit z rozkvetlých, hmyzem obletovaných pásů!

 Od pondělí probíhá celotýdenní exkurze, zaměřená na vegetaci a její klasifikaci pod vedením Karla Pracha. Den začal více než slibně. Úvodní fotografie zachycuje pana profesora při pozdní snídani po francouzském stylu. Vegetace v popředí snímku nebyla klasifikována, dokonce ani po odborné disputaci s místním botanikem Tomášem Tichým (správa CHKO Český Kras). Navštívili jsme již příbramské haldy po těžbě uranu, nejnovější CHKO Brdy a jeho vřesoviště a spálenistě a dále šípákové doubravy v Českém Krasu...

O to úspěšnější byla klasifikace vegetace na bývalé haldě, nyní skládce Buštěhrad na závěr dne - Atriplicetum nitentis!

Očima studentů - aneb pohled z druhé strany...