Během dvou dní jsme projeli velkou část Vysočiny, navštívili jsme sedm opuštěných, ale i činných lomů a s velkým potěšením jsme zjistili, že na Vysočině se lomy nerekultivují, nezalesňují, prostě se nechávají samovolné sukcesi! Vznikají tu velmi cenná sukcesní stádia, ať už s dřevinami, zatopennými depresemi či suchými skalnatými stanovišti... Pouze jeden ze všech návštívených lomů, lom Krásněves, byl kompletně osázen borovicí, smrkem a modřínem, pravděpodobně z důvodu jeho velké rozlohy. Vlastníkem lomu není však již těžařská firma, ale obec Krásněves a místní obyvatelé sem jezdí na dřevo, no a to se dá pochopit.
Lomy na Vysočině - příklad dobré NErekultivační praxe!
Do povědomí těžařské a rekultivační praxe se myšlenka ekologické obnovy člověkem narušených míst dostává pomalu, ale doufejme že jistě. Pěkný shrnující článek do periodika Minerální suroviny o "netradiční rekultivaci" na pískovně Cep II napsala Petra Konvalinková, pracující jako specialista pro biodiverzitu ve společnost Českomoravský štěrk a.s.. Doufejme, že osloví mnoho čtenářů...prohlédnout a přečíst článek (str.33) si můžete 
Vědecká činnost na experimentální pískovně Cep II má mnoho tváří! V těchto dnech by si nás leckdo mohl splést s veselou partičkou kopáčů výkopů. Menší sesuv půdy ze svahu nad experimentální šachovnicí (střídající se plochy písku a jílu s různým managementem) překryl jeden čtverec a zanesl odvodňovací kanál a tak bylo potřeba chopit se lopat. Kromě toho byl taky čas, některé experimentální plochy "narušit", respektive vytvořit díry pro uchycování semenáčků. Tady dobře posloužily rýče a hrábě a samozřejmě svaly a vytrvalost (na obrázcích lze vidět, že ne všichni se na pracích podílejí stejnou měrou :) ).
Konkurence je veliká, ale pracovní skupina ekologie obnovy má co nabídnout! Nahlédněte do 
Poslední společnou tiskovou zprávu Cally, společnosti Českomoravský štěrk a pracovní skupiny Ekologie obnovy na PřF JU, která se týká rekultivací, ochrany přírody a vědeckého výzkumu v pískovně Cep II na Třeboňsku naleznete 