Pískovna Cep II se stává vzorem!

V dnešním tisku si můžete přečíst, jak to chodí na pískovně Marokánka v Královehradeckém kraji. Po ukončení těžby se počítá spíše jen s lesnickými rekultivacemi, jak je běžné v naší zemi. Ale jsou snahy to změnit a zdá se že úspěšné. Velkým překvapením pro nás je, že v článku redaktor uvádí jako příklad dobré praxe naši "terénní laboratoř" Cep II, cituji: "Kudlanka by mohla být zachráněná, kdyby si hradečtí těžaři vzali za vzor rekultivaci pískovny Cep II na Třeboňsku, kam se na citlivě připravené tůně, písčiny nebo suché trávníky přijíždějí podívat přírodovědci z celého světa." Odkaz na celé znění článku je zde

Je potřeba lesnických rekultivací?

Zda jsou potřeba lesnické rekultivace na pískovnách už my biologové dobře víme - nejsou! Ale je potřeba neustále získávat nové a nové argumenty, které by dokázaly prolomit ledy i u ostatních, zejména u těžařů, lesníků a dalších majitelů pozemků. Jedním z častých argumentů, proč pískovny rychle osázet řadami boroviček je, že díky rychlému ozelenění se zabrání kolonizaci invazních druhů dřevin, které jsou přítomny v okolí. Spontánně zarostlé plochy mohou být náchylné k invazi nepůvodních druhů. Ze zkušenosti ale víme, že ani rekultivacím se tyto nepůvodní druhy nevyhýbají a po prvních lesnických probírkách, kdy se jim otevře porost, okamžitě startují.

Naší nové studentce Míle Proškové se toto téma zalíbilo a hodlá otestovat odolnost různě starých rekultivací a spontánních ploch k invazním dřevinám na jihočeských pískovnách.

A tak v čase, kdy se má člověk zamyslet nad svým životem a přehodnotit priority, v čase adventu, skupina pro ekologii obnovy založila svou historicky první, a doufejme že i poslední, lesnickou rekultivaci!

 

(Foto: Jiří Migl, Českomoravský štěrk, a.s.)

Nové vydání publikace Ekologická obnova ke stažení na našich stránkách

Po velkém úspěchu prvního vydání Ekologické obnovy, jehož náklad byl poměrně brzy rozebrán, dočkala se tato publikace re-edice! Nové vydání bylo zároveň aktualizováno a poměrně výrazně rozšířeno o nové poznatky. V případě zájmu je možné si ji stáhnout na našich stránkách, v sekci Pro veřejnost-ke stažení (nebo zde). pokud by měl někdo zájem o tištěnou verzi, je zdarma k dispozici u nás na katedře botaniky (Na Zlaté stoce 1,České Budějovice).

V případě zájmu se ozvěte na tyto kontaktní adresy: lencova.kamila@seznam.cz, nebo klara.rehounkova@gmail.com.

Zveme Vás na seminář o ochraně pískoven!

Ve čtvrtek 19. 11.  od 9:30 v kongresové hale pořádá Calla ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR a pracovní skupinou ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU odborný seminář, na němž se bude diskutovat o ochraně přírody v pískovnách. Jde o čtvrtý díl volného cyklu seminářů o pískovnách, který zakončí celou sérii. Bude se věnovat především ochraně neživé přírody v pískovnách a také legislativním aspektům přírodě blízké obnovy. Přednášet budou odborníci s bohatými zkušennostmi z praxe (Ministerstvo životního prostředí, krajské úřady, aAOPK).

Na semináři bude také poprvé představeno druhé vydání knížky „Ekologická obnova“. Na tomto výrazně upraveném a doplněném vydání pracoval tým 43 autorů poslední půlrok. Publikace shrnuje dosavadní poznatky, které nasbírali vědci a ochránci přírody při projektech přírodě blízké obnovy těžebních prostorů v ČR.

 

Příprava ostrůvku na pískovně Cep II

Při letošním pasení ovcí na ostrůvku pískovny Cep II jsme zjistili, že ovečkám tamní vegetace moc nechutná. Rozhodli jsme se tedy pro razantní postup a celý ostrov posekali, smýtili borovičky a vyhrabali stařinu a mechy. Tak snad zajistíme, že příští jaro bude vegetace šťavnatější a celkově chutnější i pro vybíravé ovečky. A že té stařiny a hlavně mechů nebylo málo! Při vysekávání a odklízení ostrůvku jsme si opět potvrdili, že velmi záleží na to odkud přenesená biomasa pochází, ale také v jakém množství se na lokalitu aplikuje.

Z tohoto experimentu jsme se poučili hned dvakrát: 1) Použitelná lokalita pro získání psamofytní vegetace je už na Třeboňsku pouze jediná - Vlkovský přesyp. Terasy Lužnice, ze kterých se hrabala druhá část biomasy, má už příliš mezofilní charakter. 2) Přenesené biomasy stačí jen velmi slabá vrstva. Pokud se aplikuje vrstva silná, napomáhá to rozšíření konkurenčně silných mechů.

Na 1. fotografii je ostrůvek ještě zarostlý...

 

< 1 ... 30 31 32 33 34 ... 39 >