Bláto na našich holínkách ještě neoschnulo - tak čerstvá tato novinka je. Ve spolupráci s magistrátem města České Budějovice jsme založili tři květnaté pásy v městském parku Stromovka. Sestavili jsme směsi z původních lučních druhů, ušité na míru vlhkostním a půdním podmínkám v parku. Semínka dodala německá firma Rieger-Hofmann GmbH (pěstuje a připravuje regionální směsi dle systému jednotlivých regionů v Německu s přesahem do ČR). Správce parku a jeho zaměstnaci nám perfektně připravili pásy a my jsme je 17.10.2016 oseli. Protože množství semínek vyseté na 1m je velmi malé, je potřeba přidat drcenou kukuřici, která poslouží k rovnoměrnému výsevu, ale zároveň nijak neovlivní klíčení. Teď bychom potřebovali, aby bylo ještě pár týdnů hezky, ale zároveň, aby semínka zůstala tam, kde jsou, a nestaly se potravou místních opeřenců. Příští rok v sezóně se kvetoucí aspekt ještě nejspíš neprojeví naplno, ve směsi jsou samé vytrvalé byliny, ale v létě 2018 se snad budeme těšit z rozkvetlých, hmyzem obletovaných pásů!
Od pondělí probíhá celotýdenní exkurze, zaměřená na vegetaci a její klasifikaci pod vedením Karla Pracha. Den začal více než slibně. Úvodní fotografie zachycuje pana profesora při pozdní snídani po francouzském stylu. Vegetace v popředí snímku nebyla klasifikována, dokonce ani po odborné disputaci s místním botanikem Tomášem Tichým (správa CHKO Český Kras). Navštívili jsme již příbramské haldy po těžbě uranu, nejnovější CHKO Brdy a jeho vřesoviště a spálenistě a dále šípákové doubravy v Českém Krasu...
O to úspěšnější byla klasifikace vegetace na bývalé haldě, nyní skládce Buštěhrad na závěr dne - Atriplicetum nitentis!
Očima studentů - aneb pohled z druhé strany...
Ve dnech 21-26.9. září jsme prezentovali na konferenci Společnosti pro ekologickou obnovu v německém Freisingu několik přednášek. Štafetu odstartoval Karel Prach coby „keynote speaker“ a shrnul poznatky o spontánní sukcesi. Následovaly přednášky zaměřené na sukcesní stadia vznikajících na posttěžebních lokalitách a jejich význam v ochraně přírody (Klára Řehounková, Lenka Šebelíková). Ve speciální sekci vedené Klárou Řehounkovou a Robertem Tropkem byla prezentována také možnost využití rekreačních aktivit jako nízkonákladového nástroje ochrany přírody na modelových lokalitách v Jihočeském kraji.
I letos sledujeme, jak geocaching a jeho stoupenci mohou přispět v ochraně vzácných pískomilných společenstev. Zdá se, že tento netradiční způsob managementu by mohl fungovat - sešlapem a strháváním zapojeného drnu by mohli návštěvníci tzv. "kešek" napomoci udržování otevřených stanovišť pro ty nejvzácnější druhy hmyzu, ale i rostlin. Abychom "keškařům" napověděli, nechali jsme do hledaných krabiček zhotovit speciální záložky, které ukazují, jak se nejlépe kolem kešky chovat - něco napoví už názvy oněch záložek: "Strhni mě", "Hrej si", Sjeď si mě" a "Rozhrab mě". Tak neváhejte a vyražte na jihočeské pískovny i vy :).
Ano, je to tak! Disturbance rostlinám svědčí a těm pískomilným dvojnásob. Výzkumem na pískovně Cep II se podařilo prokázat to, co by nás ještě před lety ani ve snu nenapadlo. Že vliv rekreačních aktivit může být i pozitivní! Tam, kde se sukcese neustále vrací na samý začátek, tam, kde místo nezarůstají dřeviny, tam hledej i vzácné druhy otevřených stanovišť! V tomto případě nám tuto managementovou službu bezplatně poskytují dobrovolníci z řad koupačů a opalovačů, ba dokonce i "geokačerů" - a ani o tom mnohdy neví :). Celou tiskovou zprávu si můžete přečíst 