V termínu 3. - 8. srpna se ve Finském Oulu konala 9. evropská konference o ekologické obnově na téma "Restoration, Ecosystem Services and Land Use Policy". Členové naší skupiny se této konference také aktivně zúčastnili se svými prezentacemi a postery. Speciální blok přednášek věnovaný pasivní obnově nazvaný "Passive restoration: can we let succession do the work?" zahájila Klára Řehounková svým příspěvkem na téma "Disturbance jako nástroj pro biodiverzitu - mezioborový přístup k obnově a přínos pro ochranu těžebních prostor". Mezi dalšími referujícími byl Ondřej Mudrák se svou prezentací "Co nám řekne počáteční druhové složení o budoucím vývoji ve spontánní sukcesi?" a Kamila Lencová, která prezentovala "Jak se uplatňují nepůvodní druhy během sukcese v člověkem ovlivněných stanovištích?". V dalším bloku přednášek o Resilience ecology hovořil Karel Prach na téma "Nezanedbávejte okolí při obnově narušených míst". Studentky Ludmila Vlková a Lenka Šebelíková se konference zúčastnily s postery, na kterých prezentovaly výsledky svých magisterských prací.
Cestou na konferenci si v Estonsku členové skupiny prohlédli tzv. wooded meadows, kterými je provedl Marek Sammul, a spontánně obnovenou pískovnu v Tallinnu.
Hlavním tématem letošního ročníku ekologické olympiády se stala "OBNOVA". Od 12. do 14. června proběhlo v Hradcích nedaleko Českých Budějovic celostátní kolo, do jehož přípravy a realizace se zapojili také členové naší skupiny. Klára Řehounková připravovala testové otázky, stanoviště o ekologii obnovy na přírodovědné stezce a vymýšlela zadání praktického úkolu, který poté hodnotila z pozice předsedkyně odborné poroty. Přednášku o ekologii obnovy připravil pro účastníky Karel Prach. Více v tiskové zprávě 
Přečtěte si krátký článek o tom, jak úspěšní jsou entomologové na pískovně Cep II! Článěk na serveru Ekolist k dispozici 
Prvním rokem letos běží na PřF JU kurz Kláry Řehounkové, který se jmenuje Ekologie obnovy II - Ekologická obnova. V rámci kurzu proběhly také tři exkurze. Na konci dubna se studenti podívali do dobývacího prostoru Cep II, kde zpracovávají v rámci předmětu svůj projekt, a na další třeboňské pískovny. V polovině května následovala dvoudenní exkurze do kamenolomů na jižní Moravě a na Vysočině. A v posledním květnovém týdnu proběhla ještě krátká exkurze na odkaliště českobudějovické teplárny. Podívejte se na fotky z exkurzí.
Během dvou dní jsme projeli velkou část Vysočiny, navštívili jsme sedm opuštěných, ale i činných lomů a s velkým potěšením jsme zjistili, že na Vysočině se lomy nerekultivují, nezalesňují, prostě se nechávají samovolné sukcesi! Vznikají tu velmi cenná sukcesní stádia, ať už s dřevinami, zatopennými depresemi či suchými skalnatými stanovišti... Pouze jeden ze všech návštívených lomů, lom Krásněves, byl kompletně osázen borovicí, smrkem a modřínem, pravděpodobně z důvodu jeho velké rozlohy. Vlastníkem lomu není však již těžařská firma, ale obec Krásněves a místní obyvatelé sem jezdí na dřevo, no a to se dá pochopit.
