Při letošním pasení ovcí na ostrůvku pískovny Cep II jsme zjistili, že ovečkám tamní vegetace moc nechutná. Rozhodli jsme se tedy pro razantní postup a celý ostrov posekali, smýtili borovičky a vyhrabali stařinu a mechy. Tak snad zajistíme, že příští jaro bude vegetace šťavnatější a celkově chutnější i pro vybíravé ovečky. A že té stařiny a hlavně mechů nebylo málo! Při vysekávání a odklízení ostrůvku jsme si opět potvrdili, že velmi záleží na to odkud přenesená biomasa pochází, ale také v jakém množství se na lokalitu aplikuje.
Z tohoto experimentu jsme se poučili hned dvakrát: 1) Použitelná lokalita pro získání psamofytní vegetace je už na Třeboňsku pouze jediná - Vlkovský přesyp. Terasy Lužnice, ze kterých se hrabala druhá část biomasy, má už příliš mezofilní charakter. 2) Přenesené biomasy stačí jen velmi slabá vrstva. Pokud se aplikuje vrstva silná, napomáhá to rozšíření konkurenčně silných mechů.
Na 1. fotografii je ostrůvek ještě zarostlý...
O tom, jak lze využít organizovaných kačerů (přezdívka pro příznivce geocachingu) ve prospěch otevřených písečných ploch na bývalích zarůstajících pískovnách a tom jak celá myšlenka vznikla natáčela Česká televize. V pořadu Chcete mě hovoří Jirka Řehounek (Calla) a Oldřich Nedvěd (PřF). A my v nejbližší době vyrážíme do terénu zkontrolovat, jak se kačeři činili a jak vypadá okolí jihočeských pískovenských kešek! Jsme zvědaví na výsledky!
Vyjeli jsme snímkovat německé výsypky! Nestačíme se divit, jak jsou krásné a kolik zajímavých biotopů a druhů hostí. Spolu s Anitou Kirmer, kolegyní z německé Hochschule of Anhalt, objíždíme staré výsypky po těžbě hnědého uhlí v okolí Halle (Saxony-Anhalt). Důlní jámy jsou většinou zatopeny a okolní výsypky lesnicky rekultivovány. Ale výsledek není špatný! Zejména díky spontánní kolonizaci z okolí. V nově vzniklých jezerech jsou vytvořeny ostrovy a poloostrovy, břehy jsou pozvolné, místy jsou vytvořeny mělké litorální zóny a kdyby ve výsadbách místní rekultivační firmy nepoužívaly nepůvodní druhy dřevin a keřů (hlavně akát, topol kanadský, rakytník a pod.), dojem z nové, zajímavé a heterogenní krajiny by byl skvělý! Posíláme pozdravy a inspiraci na pár obrázcích z výsypky Klobikau a nově vytvořeného jezera Geiseltalsee !
Skupina ekologie obnovy působí i v zahraničí. Příkladem je Karel Prach, který právě dokončil terénní práce na zrušené přehradě na řece Elwha v Olympic NP na západě státu Washington (viz foto) v rámci svého půlročního pobytu na University of Washington v Seattlu. Na podhorské řece Elwha zrušili před pár lety dvě přehrady s tím, že v národním parku nemají místo (že bychom navrhli zrušení Lipna?.....). Zároveň se tím opět umožní migrace několika druhů lososů, které jsou tradičním artiklem zbytků původních zde žijících Indiánů a dalších obyvatel. Práce probíhaly v rámci širšího projektu řízeného Správou národního parku a cílem je porovnat dosavadní průběh spontánní a řízené (výsevy a dosadbami místních druhů) sukcese a odpovědět na otázku, zda směřují k obnově místních lesů složených hlavně z druhů Pseudotsuga menziesii, Tsuga heterophylla, Thuja plicata, Acer macrophyllum a Alnus rubra. Zatím se i zde zdá, že se lze spolehnout na spontánní sukcesi a případně ušetřit na drahých výsadbách a výsevech. Ty jsou ale na druhé straně tak trochu reklamní záležitostí pro národní park a poskytují i pracovní místa, takže celá věc má širší rozměr. V žádném případě však přírodě neškodí, tak jako většina rekultivací u nás.
Ve vegetační sezoně se pořád něco děje. Na Vátých píscích u Bzence proběhlo každoroční fytocenologické snažení na trvalých plochách, které byly založeny v roce 2012. Ivana Jongepierová zařídila v některých částech NPP Váté písky stržení vrchní části ornice, aby tak nastartovala obnovu tohoto vzácného biotopu a zamezila expanzi třtiny křovištní. Podařilo se! Místo monodominantních porostů třtiny teď můžeme pozorovat monodominantní porosty paličkovce šedavého, jež patří mezi chráněné druhy a je ozdobou každé správné otevřené písečné plochy. Mimo jiné jsme snímkovali i trvalé plochy, založené po legendárním požáru Bzenecké doubravy v roce 2012. S lesníky se podařilo vyjednat, aby alespoň část ponechali spontánnímu vývoji...bohužel tato část je ale velmi malá. Na fotografiích lze vidět pro srovnání spontánní plochu a plochu lesnicky rekultivovanou (ta "zoraná" plocha s malými borovičkami).
