Ve čtvrtek 19. 11. od 9:30 v kongresové hale pořádá Calla ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR a pracovní skupinou ekologie obnovy při katedře botaniky PřF JU odborný seminář, na němž se bude diskutovat o ochraně přírody v pískovnách. Jde o čtvrtý díl volného cyklu seminářů o pískovnách, který zakončí celou sérii. Bude se věnovat především ochraně neživé přírody v pískovnách a také legislativním aspektům přírodě blízké obnovy. Přednášet budou odborníci s bohatými zkušennostmi z praxe (Ministerstvo životního prostředí, krajské úřady, aAOPK).
Na semináři bude také poprvé představeno druhé vydání knížky „Ekologická obnova“. Na tomto výrazně upraveném a doplněném vydání pracoval tým 43 autorů poslední půlrok. Publikace shrnuje dosavadní poznatky, které nasbírali vědci a ochránci přírody při projektech přírodě blízké obnovy těžebních prostorů v ČR.
Při letošním pasení ovcí na ostrůvku pískovny Cep II jsme zjistili, že ovečkám tamní vegetace moc nechutná. Rozhodli jsme se tedy pro razantní postup a celý ostrov posekali, smýtili borovičky a vyhrabali stařinu a mechy. Tak snad zajistíme, že příští jaro bude vegetace šťavnatější a celkově chutnější i pro vybíravé ovečky. A že té stařiny a hlavně mechů nebylo málo! Při vysekávání a odklízení ostrůvku jsme si opět potvrdili, že velmi záleží na to odkud přenesená biomasa pochází, ale také v jakém množství se na lokalitu aplikuje.
O tom, jak lze využít organizovaných kačerů (přezdívka pro příznivce geocachingu) ve prospěch otevřených písečných ploch na bývalích zarůstajících pískovnách a tom jak celá myšlenka vznikla natáčela Česká televize. V pořadu Chcete mě hovoří Jirka Řehounek (Calla) a Oldřich Nedvěd (PřF). A my v nejbližší době vyrážíme do terénu zkontrolovat, jak se kačeři činili a jak vypadá okolí jihočeských pískovenských kešek! Jsme zvědaví na výsledky!
Vyjeli jsme snímkovat německé výsypky! Nestačíme se divit, jak jsou krásné a kolik zajímavých biotopů a druhů hostí. Spolu s Anitou Kirmer, kolegyní z německé Hochschule of Anhalt, objíždíme staré výsypky po těžbě hnědého uhlí v okolí Halle (Saxony-Anhalt). Důlní jámy jsou většinou zatopeny a okolní výsypky lesnicky rekultivovány. Ale výsledek není špatný! Zejména díky spontánní kolonizaci z okolí. V nově vzniklých jezerech jsou vytvořeny ostrovy a poloostrovy, břehy jsou pozvolné, místy jsou vytvořeny mělké litorální zóny a kdyby ve výsadbách místní rekultivační firmy nepoužívaly nepůvodní druhy dřevin a keřů (hlavně akát, topol kanadský, rakytník a pod.), dojem z nové, zajímavé a heterogenní krajiny by byl skvělý! Posíláme pozdravy a inspiraci na pár obrázcích z výsypky Klobikau a nově vytvořeného jezera Geiseltalsee !
Skupina ekologie obnovy působí i v zahraničí. Příkladem je Karel Prach, který právě dokončil terénní práce na zrušené přehradě na řece Elwha v Olympic NP na západě státu Washington (viz foto) v rámci svého půlročního pobytu na University of Washington v Seattlu. Na podhorské řece Elwha zrušili před pár lety dvě přehrady s tím, že v národním parku nemají místo (že bychom navrhli zrušení Lipna?.....). Zároveň se tím opět umožní migrace několika druhů lososů, které jsou tradičním artiklem zbytků původních zde žijících Indiánů a dalších obyvatel. Práce probíhaly v rámci širšího projektu řízeného Správou národního parku a cílem je porovnat dosavadní průběh spontánní a řízené (výsevy a dosadbami místních druhů) sukcese a odpovědět na otázku, zda směřují k obnově místních lesů složených hlavně z druhů Pseudotsuga menziesii, Tsuga heterophylla, Thuja plicata, Acer macrophyllum a Alnus rubra. Zatím se i zde zdá, že se lze spolehnout na spontánní sukcesi a případně ušetřit na drahých výsadbách a výsevech. Ty jsou ale na druhé straně tak trochu reklamní záležitostí pro národní park a poskytují i pracovní místa, takže celá věc má širší rozměr. V žádném případě však přírodě neškodí, tak jako většina rekultivací u nás.