O tom, jak lze využít organizovaných kačerů (přezdívka pro příznivce geocachingu) ve prospěch otevřených písečných ploch na bývalích zarůstajících pískovnách a tom jak celá myšlenka vznikla natáčela Česká televize. V pořadu Chcete mě hovoří Jirka Řehounek (Calla) a Oldřich Nedvěd (PřF). A my v nejbližší době vyrážíme do terénu zkontrolovat, jak se kačeři činili a jak vypadá okolí jihočeských pískovenských kešek! Jsme zvědaví na výsledky!
Odkaz na pořad je zde: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1095970013-chcete-me/215562221300028/
Vyjeli jsme snímkovat německé výsypky! Nestačíme se divit, jak jsou krásné a kolik zajímavých biotopů a druhů hostí. Spolu s Anitou Kirmer, kolegyní z německé Hochschule of Anhalt, objíždíme staré výsypky po těžbě hnědého uhlí v okolí Halle (Saxony-Anhalt). Důlní jámy jsou většinou zatopeny a okolní výsypky lesnicky rekultivovány. Ale výsledek není špatný! Zejména díky spontánní kolonizaci z okolí. V nově vzniklých jezerech jsou vytvořeny ostrovy a poloostrovy, břehy jsou pozvolné, místy jsou vytvořeny mělké litorální zóny a kdyby ve výsadbách místní rekultivační firmy nepoužívaly nepůvodní druhy dřevin a keřů (hlavně akát, topol kanadský, rakytník a pod.), dojem z nové, zajímavé a heterogenní krajiny by byl skvělý! Posíláme pozdravy a inspiraci na pár obrázcích z výsypky Klobikau a nově vytvořeného jezera Geiseltalsee !
Skupina ekologie obnovy působí i v zahraničí. Příkladem je Karel Prach, který právě dokončil terénní práce na zrušené přehradě na řece Elwha v Olympic NP na západě státu Washington (viz foto) v rámci svého půlročního pobytu na University of Washington v Seattlu. Na podhorské řece Elwha zrušili před pár lety dvě přehrady s tím, že v národním parku nemají místo (že bychom navrhli zrušení Lipna?.....). Zároveň se tím opět umožní migrace několika druhů lososů, které jsou tradičním artiklem zbytků původních zde žijících Indiánů a dalších obyvatel. Práce probíhaly v rámci širšího projektu řízeného Správou národního parku a cílem je porovnat dosavadní průběh spontánní a řízené (výsevy a dosadbami místních druhů) sukcese a odpovědět na otázku, zda směřují k obnově místních lesů složených hlavně z druhů Pseudotsuga menziesii, Tsuga heterophylla, Thuja plicata, Acer macrophyllum a Alnus rubra. Zatím se i zde zdá, že se lze spolehnout na spontánní sukcesi a případně ušetřit na drahých výsadbách a výsevech. Ty jsou ale na druhé straně tak trochu reklamní záležitostí pro národní park a poskytují i pracovní místa, takže celá věc má širší rozměr. V žádném případě však přírodě neškodí, tak jako většina rekultivací u nás.
Ve vegetační sezoně se pořád něco děje. Na Vátých píscích u Bzence proběhlo každoroční fytocenologické snažení na trvalých plochách, které byly založeny v roce 2012. Ivana Jongepierová zařídila v některých částech NPP Váté písky stržení vrchní části ornice, aby tak nastartovala obnovu tohoto vzácného biotopu a zamezila expanzi třtiny křovištní. Podařilo se! Místo monodominantních porostů třtiny teď můžeme pozorovat monodominantní porosty paličkovce šedavého, jež patří mezi chráněné druhy a je ozdobou každé správné otevřené písečné plochy. Mimo jiné jsme snímkovali i trvalé plochy, založené po legendárním požáru Bzenecké doubravy v roce 2012. S lesníky se podařilo vyjednat, aby alespoň část ponechali spontánnímu vývoji...bohužel tato část je ale velmi malá. Na fotografiích lze vidět pro srovnání spontánní plochu a plochu lesnicky rekultivovanou (ta "zoraná" plocha s malými borovičkami).
