Pracovní skupina ekologie obnovy

V pondělí 19. května naše dvě kolegyně, Anička Müllerová a Kamča Vítovcová, úspěšně obhájily své disertační práce a zakončily tak svá doktorská studia. Nikoho nepřekvapí, že obě práce se věnovaly sukcesi. Anička nás provedla světem sukcese vodní a mokřadní vegetace na těžbou narušených místech a Kamča na ni navázala s poznatky o vlivu faktorů prostředí na průběh sukcese vegetace na člověkem narušených stanovištích na širších prostorových škálách.

Oběma našim kolegyním moc gratulujeme! 

Ve dnech 4.–9. května jsme na Přírodovědecké fakultě JU hostili mezinárodní kurz projektu TEAM#UP, kterého se zúčastnili studenti z Německa, Španělska, České republiky a Norska. Urbánní ekologii, zeleným střechám a jejich roli v městské ekologii jsme věnovali hned dva intenzivní dny – a bylo o čem mluvit! V přednáškách i v terénu jsme se společně věnovali jejich návrhu, údržbě a především významu pro biodiverzitu rostlin i hmyzu, ale také pro lidský well-being. Exkurze na fakultní zahradu a do městského prostředí – navzdory dešti – nabídla studentům inspirativní příklady využití zelených ploch ve městě. Praktické otázky, jak tyto systémy efektivně plánovat a spravovat, rozebrala Klára ve svém bloku zaměřeném na začlenění zelené infrastruktury do městského plánování. V pondělí Kamila představila možnosti využití regionálních směsí semen – od jejich přípravy (např. kartáčováním druhově bohatých luk nebo pěstováním v matečnicích) až po konkrétní aplikace v městském prostředí, včetně zelených střech či květnatých pásů. Úterní blok přednášek byl věnován urbánní ekologii. Klára shrnula klíčové poznatky předchozího dne a zasadila je do širšího rámce městského plánování. Petra se zaměřila na návrh biodiverzitních střech, tedy takových, které cíleně podporují rozmanitost druhů, a ukázala, jak lze jejich ekologickou hodnotu významně zvýšit vhodným přístupem k designu i údržbě. O faunu se postarali entomologové Michal Perlík a Lukáš Čížek – první představil význam městské zeleně pro opylovače a další létající hmyz, druhý se pak věnoval saproxylickým broukům a roli starých stromů v urbánním prostředí. Celý kurz byl nejen skvělou příležitostí k mezinárodní výměně zkušeností v oblasti ekologie obnovy, ale také ukázal, že města mohou být cenným prostorem pro přírodu, pokud se jim věnujeme promyšleně a s respektem k biodiverzitě.

Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Prostředí pro život. Tento projekt byl financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.

#BioStřechy

Minulý týden proběhl pod vedením Pracovní skupiny ekologie na Katedře botaniky PřF JU týdenní intenzivní kurz, který studenty středních odborných škol ze Španělska, Německa, České republiky a Norska provedl teoretickou i praktickou částí dynamicky se rozvíjejícího oboru Ekologie obnovy. Příprava na kurz probíhala v jednotlivých zemích od podzimu. Studenti během ní vypracovali také vlastní projekt a ti nejlepší jej pak přijeli představit a obhájit na výměnnou exkurzi. Cílem setkání v České republice je zvýšit vzdělání v oblasti ekologické obnovy u skupiny studentů, která řadu opatření v praxi realizuje a s nedávno přijatým Evropským Nařízením o obnově přírody se ukazuje, že předávání znalostí je klíčem ke kvalitní obnově stanovišť.

První tři dny studenti strávili v České republice a absolvovali den zaměřený na obnovu lučních porostů ve volné krajině i ve městech, protože patří k jedněm z nejohroženějších biotopů napříč Evropou. Kromě přednášek si mohli projít všechny fáze obnovy druhově bohaté louky a všechno si prakticky vyzkoušet, od vytipování vhodného zdrojového porostu, přes získávání semen a zjišťování, co se dá v získaném materiálu najít, až po přípravu plochy, osetí a vyhodnocení úspěchu obnovy. I přes nepřízeň počasí se povedlo improvizovaně upravit program a studenti si mohli jednotlivé metody a činnosti vyzkoušet. Využili jsme také zahradu PřF JU, kde jsme pokračovali s výukou pomocí konkrétních ukázek a v podvečer jsme se přesunuli do města za dalšími opatřeními, např. květnatými pásy.

Další den byl věnovaný zejména urbánní ekologii, obnovu těžebních prostorů a také celé krajiny. Po teoretickém úvodu jsme vyrazili na exkurzi na Třeboňsko a ukázali si, jak funguje spontánní sukcese v pískovnách, které se dokonce mohou změnit i v maloplošná zvláště chráněná území. V Novohradských horách jsme se seznámili s krajinnými úpravy v zemědělské krajině. Ve středu jsme vyrazili za kolegy do Německa a cestou jsme  stihli  krátkou exkurzi v pražské Třešňovce zaměřenou na obnovu sadů, krátký výklad s pohledem do rozsáhlému lomu ČSA, který je na začátku dlouhé cesty stát se nejrozsáhlejším projektem ekologické obnovy v České republice a před opuštěním území České republiky jsme se ještě zastavili podívat na Radovesickou výsypku, abychom se podívali, jak rychle opuštěná plocha sama zarostla dřevinami a jak jsou otevřené plochy důležité pro řadu specializovaných druhů nyní udržovány jen činností člověka (zejména během motokrosu).

Kolegové z Hochschule Anhalt nám následující den ukázali, jak přistupují k obnově v zemědělské krajině v Německu. Navštívili jsme farmu, která produkuje regionální semena rostlin, vyzkoušeli si vegetační snímkování na obnovených slaniscích, seznámili se s úskalím pastvy, zažili bezprostřední kontakt obklopení stádem koním, naučili se identifikovat vzácné polní plevele a dověděli se o jejich ochraně a návratu do krajiny, květnatých pásech i pestrých kvetoucích lemech polí na podporu biodiverzity. Na závěr kurzu pak studenti shrnuli v krátkých prezentacích, co se během kurzu naučili a prezentovali a obhajovali své projekty. Příští rok na jaře proběhne v Českých Budějovicích další mezinárodní kurz o ekologické obnově, tentokrát ale zaměřený na vysokoškolské studenty a na podzim pak na nás naváže kurz v Norsku o obnově krajiny.

Autor úvodní skupinové fotografie: Thomas Engst

#TeamUp2Restore

V rámci projektu TAČR Obnova pramenišť – zadržení vody v krajině přímo u zdroje se ve spolupráci se správou NP Šumava věnujeme i mapování pramenišť a vyhodnocení jejich stavu. Tento týden jsme v pondělí 28.4. a úterý 29.4. navštívili několik odvodněných pramenišť na pravém břehu Lipna. Mapováním se ve své bakalářské práci bude zabývat naše studentka Šárka Sedláčková, která se zaměří na povodí Horského potoka.

Během tohoto výjezdu byla také instalována dvě čidla pro kontinuální měření hladiny spodní vody na odvodněném a zachovalém prameništi. Budeme tedy moci porovnat, jak je ovlivněno zadržení vody v prameništi, které bylo degradováno cíleným odvodněním. 

Tento projekt je financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí ČR v rámci Programu Prostředí pro život.

#RestoreSprings

S příchodem jarní sezóny jsme se opět vydali monitorovat zelené střechy – tentokrát v Českém krasu, Pražské ZOO a na Vysočině (Humpolec, Žďár nad Sázavou). Zjišťovali jsme stav vegetace a bezobratlých, kteří tato specifická stanoviště využívají.

V Humpolci jsme také založili novou pokusnou střechu – kromě původních druhů rozchodníků jsme zde vyseli směs rostlin z regionální matečnice. Zajímavým zjištěním bylo i to, že poloparazitické rostliny vyseté na podzim na jedné z pražských střech již vzešly. Pokud zde dokážou dlouhodobě přežívat, mohly by pomoci s regulací bujné vegetace a snižováním množství biomasy.

Tento projekt je spolufinancován se státní podporou Technologické agentury ČR v rámci Programu Prostředí pro život. Tento projekt byl financován v rámci Národního plánu obnovy z evropského Nástroje pro oživení a odolnost.