Bývá zvykem se na začátku nového roku ohlédnout za tím právě skončeným. Stejně tak se i my rádi ohlédneme za našimi vzpomínkami, nově nabytými zkušenostmi a adrenalinem z loňského roku stráveného na šumavských prameništích. Rok 2025 nám na prameništích přinesl celou řadu zážitků, ale i drobných překážek. Nicméně jsme si na vlastní kůži ověřili, že nás v cestě za lepším poznáním tohoto biotopu nezastaví ani nepřízeň počasí, ani nutnost vyrážet do terénu již v pět ráno s baterkou v ruce. Je třeba dodat, že nikdo z členů týmu na prameništích neutonul a žádnému prameništi nebylo během výzkumu ublíženo.
Celkově jsme letos navštívili 34 lokalit, kde jsme sledovali vegetaci, včetně mechů. Našim kolegům z Brna se podařilo odebrat vzorky vodních bezobratlých na 20 lokalitách.
Dne 7.1.2026 jsme se navíc sešli se všemi členy řešitelského týmu, abychom zhodnotili uplynulou sezónu, naplánovali sezónu nadcházející a domluvili se na postupu dalších prací na výsledcích projektu.
Tento projekt je financován se státní podporou Technologické agentury ČR a Ministerstva životního prostředí ČR v rámci Programu Prostředí pro život.
#RestoreSprings
O víkendu 22. a 23. listopadu proběhla tradiční konference České botanické společnosti. Letošním tématem byl výzkum českých botaniků v zahraničí a naše skupina nelení ani za hranicemi naší vlasti. Během našeho výzkumu jsme již navštívili řadu zemí a spolupracuje s mnoha zahraničními kolegy. Na konferenci představila Klára Řehounková spolu s Aničkou Müllerovou výzkum zabývající se sukcesí vegetace na lávových proudech na islandské sopce Hekla. Tuto prozatím spící sopku jsme navštívili v roce 2022 a strávili zde téměř dva týdny vegetačním snímkováním a pokusy pohybovat se po samotných lávových polích. Povedlo se nám zachytit sukcesní vývoj vegetace během posledních zhruba 800 let a zjistili jsme, že vyšší rostliny se uchycují již během prvních 50 let, tedy dříve, než bývá udávané. Druhý příspěvek na konferenci přednesl Karel Prach, který shrnul poznatky o spontánní sukcesi napříč světem.
V červnu jsme v rámci Greening Week sesbírali se studenty z partnerské střední odborné školy v Benešově semennou biomasu a semena z druhově bohaté louky na Konopišti (
Ani špatná předpověď počasí, ani bahno (spousta bahna) nás nemohly odradit od návštěvy lomu ČSA na Mostecku. A tak jsme si mohli užít lom v podzimním mlžném hávu. Pohybovali jsme se v místech, kde byla letos v říjnu vyhlášena Národní přírodní památka a kde už se začínají realizovat některá opatření na podporu biodiverzity. Cílem našeho výjezdu byly ale tůně. Ty v rámci svojí bakalářské práce sleduje naše studentka Ester a zpracovává virtuální prohlídku zaměřenou na ekologickou obnovu vodních ekosystémů v těžební krajině mostecké pánve. Pokud se vše povede podle plánu, tato prohlídka bude hotová už příští rok na konci jara.
Snažíme se o aplikovaný výzkum a to, co řešíme "po vědecku", přenášíme do praxe. Příkladem takového přístupu je i využití regionální směsi osiv na ozelenění nově vzniklých svahů dálnice u Kaplice. Pokud se vše povede, příští rok budou svahy postupně zarůstat polo-stepními trávníky a vřesovišti. Použité osivo nedoletělo z Afriky, Nového Zélandu, či Holandska, jak bývá běžnou praxí na trhu s osivy, ale bylo šetrně nasbíráno kartáčovacím strojem z vhodných zdrojových luk a lesních lemů, ne víc než 50 km daleko. Udržitelně a ekologicky za technické podpory ZO ČSOP Šumava. Aplikace osiva proběhla hydroosevem tak, aby se na svahu udrželo do té doby, než vyklíčí a prokoření svrchní vrstvu půdy. A mimochodem, v rámci našeho běžícího projektu vyvíjíme i nový, cenově dostupný kartáčovací stroj, abychom tuto technologii podpořili.
